Švýcarsko - všeobecné údaje
Švýcarsko – zeměpisná poloha a povrch
Švýcarsko leží v srdci střední Evropy. Je to malá velmi hornatá země. Některé hory zde dosahují výšky přes 4 000 metrů a nachází se zde okolo 1 600 jezer. Různorodost podnebí dokládá skutečnost, že v horách se rozprostírají ledovce a na jihu rostou palmy. Rozloha Švýcarska je 41 289 km2. Hranice Švýcarska je dlouhá 1 892 km. Švýcarsko sousedí s Itálií, Francií, Německem, Rakouskem a Lichtenštejnskem. 50% území má nadmořskou výšku větší než 1 000 metrů. Povrch je rozdělen na tři oblasti - Alpy, které tvoří 60%, Švýcarskou plošinu 30% a Juru 10%.
Alpy, které tvoří skoro 2/3 území jsou tvořeny dlouhými hřebeny, které je člení do hlubokých, navzájem izolovaných údolí. Alpy protínají Švýcarsko v oblouku dlouhém 1 200 km, jsou posety ledovci a sněhovými masívy, které pokrývají celkovou plochu zhruba 3 000 km2.
Největším alpským ledovcem je Aletschgletscher s plochou 119 km2 a délkou pře 22km. Nejvyšším vrcholem Švýcarska je Dufourův štít v pohoří Monte Rosa, který měří 4633 m n m.
Nejznámější horou, která je také symbolem Švýcarska a je považována za jednu z nejkrásnějších hor na světě, je Matterhorn ve Walliských Alpách, který je vysoký 4478 m n m. Švýcarská plošina spojuje Alpy s Jurou, je 250 km dlouhá a 60 km široká a její průměrná nadmořská výška je 610 metrů. Leží mezi jezery Léman na jihu a Bodamským na severu. Je to nejhustěji obydlená oblast Švýcarska.
Jura je pohoří, které se táhne podél hranic s Francií a dosahuje nejvyšší nadmořské výšky 1683 metrů.
Voda je důležitým Švýcarským artiklem. Pramení zde největší řeka západní Evropy Rýn, který má délku 1 327 km, z toho je 375 km na území Švýcarska. Dalšími důležitými řekami jsou Rhóna, Aara a Reus. Švýcarsko je také země bohatá na jezera. Největší je jezero Ženevské, následuje Bodamské, Neuchatelské a Vierwaldstätterské jezero.
Průsmyky - to jsou vstupní brány do hor. Na stovkách kilometrů neprostupného pásma Alp se staly jedinou překonatelnou překážkou. Švýcarsko má stovky průsmyků - některými vedou dálnice, pod jinými tunely, jinde jsou to jen úzké pěšinky a posledními chodí jen horalé, horolezci, kamzíci a kozorohové. Průsmyky byly také bránou, kudy mohla do země pronikat nepřátelská vojska. Známe přece legendární Hanibalův přechod přes Alpy. Velký Svatý Bernard, průsmyk mezi Itálií a Švýcarskem, byl otevřen již v r. 47 n. l.
