Švýcarsko - Luzern

Luzern

Luzern leží na břehu Vierwaldstättského jezera, které patří mezi nejkrásnější švýcarská jezera. Jezero někdy bývá nazýváno Luzernské jezero nebo složenina Vierwaldstättrsee složitě překládána jako Čtyřkantonální jezero, podle lesnatých kantonů Uri, Schwyz, Unterwalden a Luzern, na jejichž rozhraní leží.

Sem k jezeru přišly v 1. st. př.n.l. keltské kmeny Rétů a Helvetiů a zvolily si zdejší kraj za svůj domov. Krátce před začátkem našeho letopočtu pronikli do středního Švýcarska Caesarovi vojáci a založili tady římskou kolonii. Jmenovala se podle Rétů Reatia, ale oblast, kde žili Helvetiové, nazývali Helvetia.

Nejstarší dějiny Švýcarska však poznamenaly i další dvě zdejší hory. Jedná se o skalní masív Pilatus a horu Rigi, o které byla poprvé zmínka v letopisech r. 1353, ale to se jí ještě říkalo latinsky Regina Montium, Královna hor. Až v 17. st. dostala to zkomolené domácké jméno Rigi, ale stále je jednou z nejuctívanějších a nejnavštěvovanějších, ovšem jezdí k ní hlavně Švýcaři.

V začátku prvního tisíciletí Luzern býval malou rybářskou vesnicí. V polovině 8. st. sem přišli benediktýnští mniši, kteří opustili klášter v alsaském Murbachu a založili zde klášter sv. Leodegarda. Kolem Kláštera se začala vyvíjet obchodní a zemědělská aktivita. Jejich zásluhou se nepatrná vesnička mění ve skutečné město Lucernia.Ve středověku zde již začíná vznikat město s veřejnými budovami, tržním náměstím a hradbami.

Roku 1291 patřilo město ještě Habsburkům, ale již r. 1332 se připojilo ke konfederaci. Ale až v r. 1386 se město zcela osvobodilo od vlivu habsburské vlády.

V 16.st. stál Luzern v předních řadách protireformačního hnutí. V r. 1574 otevřeli v Luzernu jezuité první svatý koncil německého Švýcarska. Ve dnech Helvetské republiky, která ve Švýcarsku vznikla po francouzské okupaci, se stal Luzern hlavním městem státu. Ale stejně jako neměla tato republika dlouhého trvání, ani Luzern si dlouho neudržel vedoucí postavení a stal se pouze hlavním městem kantonu Luzern.

Luzern je hlavním městem stejnojmenného kantonu. Většina jeho obyvatel jsou německy mluvící katolíci. Počet obyvatel je asi 60 000 z celkového počtu 304 000 obyvatel kantonu.

Nejvýznamnější památky